Upřímně, čaj Masala jsem v Indii nevyhledávala. Poprvé ho pila v jogové škole. Nechutnal mi. Teplý, sladký, černý čaj s mlíkem, kterej mi připomínal to kakao se škraloupem ve školce. Ošklíbala jsem se. Nedopitej ho nabídla do kruhu spolužáků. O šálek čaje Masala navíc byl k snídani vždycky velkej zájem. Upitej nebo ne. Hlavně že byl.
Při druhé návštěvě – půl ročním pobytu v Indii v roce 2019 se naskytlo hned několik příležitostí Masalu ochutnat. Víckrát jinak. Indická máma Dipa ho vařila tak, jak jí to učil její muž – chai maker. To je prosím člověk, který se živí výhradně vařením/prodejem čaje Masala. Super profese. Ale dobrého chai makera, by jste v Indii pohledali. No.
Vyhlášený Frog Life Cafe
Náhodou se lektroka anatomie v hodině neudržela. Vyprávěla nám o své mňam mňam zkušenosti s Banana nutella palačinkami a vyhlášeným Masala čajem v obchůdku kousek od školy.
Nepálská rodina ho vlastnila. Mini, nenápadný, téměř neoznačený. Otevírací doba sice uvedená byla. Zastihnout je zde však bylo značně obtížné. Téměř nemožné. Ale povedlo se mi to s troškou trpělivosti.
Za 25 rupiíí dostávám šálek silného čaje výrazné chuti po koření, až mě jazyk štípe z toho množství zázvoru. ‚,Jó, tak takový Masala čaj si ráda zopakuju“ pomlaskávám si spokojeně. Věru reklamu sem jim dělala ráda. Nasadili dost vysokej standart. Jenže pak přišly do Rišikéše monzuny a Nepálci se stáhli se pryč.
Mango Tree Garden Rišikéš
Bylo dalším Masala čaj spotem, kde v dvakrát tak velkém šálku servírovali rovněž velmi dobře kořeněný chai asi za 60 rupií. Silou byl teda o mnoho slabší než ve Frogu, ale i tak, to byl chai, který jsem si ráda znovu opět zopakovala. A spolu s ním taky cizrnové palačinky s papája marmeládou a hřebíčkem. Doplňovali se v ústech božsky. Ale o palačinkách to dnes nebude…
Sem tam se v Rišikéši dalo narazit na fakt dobrý masala chai. Ale spíš vyjímečně. Nenapadlo by mě, že ho někdy ještě ochutnám znovu mimo Indii. V Česku.
Kousek od svého rodného města. V Berouně. Fakt se divím, že se o nich ještě nepíše v kulinářskejch časopisech a průvodcích. Asi bych se o to měla zasloužit. Zaslouží si to. Po více než 10 měsících, co ho tam popíjím se mi naskytla příležitost naučit se ho doma uvařit. Takže pojďme na to společně. Návod jak na to…
Objednala jsem si pro tu vyjímečnou příležitost na Scuku.cz 1 litr čerstvého kravského mléka s obsahem tuku až 4%. Chtěla jsem to mít fakt dobrý. A domluvila si lekci vaření Masala čaje u sebe doma.
Kardamom jsem zakoupila s předstihem v jejich obchodě s indickým kořením a potravinami. Jeho online verzi najdeš na facebooku, link na všechny tři pobočky zde:
Indický koření používám dost často, ale neměla jsem zrovna po ruce čerstvý zázvor a ten jejich speciální černý čaj. Vše potřebné však lektor zajistil a dovezl s sebou.
Nejdřív sem byla poučena, že Masala chai kterej dnes budeme vařit nebude chutnat stejně, jak jsem zvyklá v Namastaey India Restauraci.
Proč? Ptala jsem se…
,,Nemáš plynový sporák, ale elektrickej. Máš jinou vodu. Smaltovaný hrnec. Koupila jsis třtinový druh cukru. Taky více procentní plnotučné mléko (jinou značku než běžně používáme pro přípravu čaje u nás v restauraci. Ale pokusíme se uvařit ten nejlepší čaj s tím co máme‘‘ dodal optimisticky.
Indický lektor si vybírá hrnek o velikosti 250ml. Odměří si do něj vodu z kohoutku -později jsem si to přeměřila a bylo to 200ml přesně. Vlije objem do hrnce na přípravu čaje. Zapne plotnu na stupeň 7. Zatím, co se voda vaří strouhá nahrubo čerstvej zázvor a vysvětluje mi, jak je potřeba vybrat kvalitní v chuti silný zázvor, který poznáš podle toho, že má uvnitř vlásky. ,,To ten čínskej nemá“ dodává.
Když voda bublá vhodí tam chomáč zázvoru. Doptávám se na množství. Marně. Nedá mi přesné číslo. Jede na pocit. Podle oka řekla bych, že to byla vrchovatá malá lžíce. Čekáme až se zázvor svaří tzn. začne vonět.
Žádá si lžičku. Pečlivě si vybírá kterou. Takovou, kterou budu pak v budoucnu používat jako odměrku pro vaření Masala čaje. Vybírá si větší – čajovou. Nabírá vrchovatý dvě indickýho černýho čaje a šup s tím k zázvoru.
K tomu pak přihodí o trochu méně vrchovatý stejný lžičky třinové štávy sušené -mnou vybrané náhrady bílého cukru.
Tip z praxe: po několika pokusech se mi zatím v chuti osvědčil jako nejlepší Mauritius Demerara
Prý neví, jak dostatečně sladké to s tou třtinou bude, tak dává raději méně, rozumněj dvě lžičky. S klasickým cukrem by to prej byli lžičky čtyři.
Otevírá skleničku s indickým kardamomem. Pečlivě si vybírá dva středně velký lusky. Otevře je a semínka z nich vhodí do hrnce. Kdybys měla hmoždíř rozdrtíš je. Tak možná příště.
Vezme stejný hrnek jímž odměřil vodu a odměří tím čerstvé mléko. Dává množtví o asi dva centimetry méně než vody tj. 150ml. Když spadne pěna v hrnci přileje tam mléko. Pak čekáme až se vše krásně zahřeje. Prohřeje. Smísí. U toho mi povídá, že spouta lidí dělá chybu, že sleje čaj předčasně.
Masala čaj pak nemá dobrou chuť. Pach mléka se dostatečně nevyvaří a taky pak nemá tu správnou barvu. Zatímco čaj pění nahoru a dolů, lektor po několika opakování hlásí, ať se pořádně podívám na to, jak je čaj zabarvený. Ukládám si to do fotografický paměti. Ztmavlo to. To znamená, že je čaj hotov!
Páni, je to alchymie
Připravím mu sítko, taky dva menší šálky o velikosti espresso. Nemáš dva stejné? Nemám, hrdě se usmívám na tu dokonalou nedokalost.
Čaj ihned sleje do šálku. Ješte nám ho hodně zbylo. Tak odléváme vedle do hrnku, který jsme při vaření využívali jako odměrku. ‘Odměrka’ putuje o patro vejš k sestře. Dneska o čaji s mlíkem mluvila. Tak jeden dostane. Společne usedáme tradičně na zem a srkáme co jsme si navařili.
V lednici mi zbylo ješte spoustu mléka. Druhý den jedu pryč na pár dní. Tak, aby neskyslo, ráno vstanu o trošku dřív a svařím v termosku Masala čaje s sebou na cestu.
Pamatuješ si ten postup vaření ještě?
Jedu podle včerejšího návodu co mi utkvěl v hlavě. Teda v domnění, že jedu podle něj. Pravdou je, že po té jedné lekci jsem si dokázala zapamatovat:
a) kolik čeho dát
b) moment, kdy je Masala čaj hotový
Co šlo po zázvoru už jsem si tak dobře nepamatovala, což jsem zjistila až později.
Uvařila jsem více jak 700ml toho energy drinku. Zbylo mi mlíko ještě tak na jednu várku, ale prostor v termosce hlásil stop stav. Z každé jedné várky čaje jsem si ulila malý šálek na otestování. Dává to křídla.
Mezi šálky jsem se dočetla, že třtinová štáva je méně sladká. A byla to pravda. Sladkost čaje jak jí znám v Namastaey India jsem se přiblížila hned v první várce. Přidala jsem tam o dvě lžičky víc (celkem 4). No, bylo to tak akorád.
Druhá, třetí, čtvrtá várka čaje
Byli tam rozdíly v chuti, ale dohromady v jedné termosce to chutnalo prostě vyladěně.
Věděla jsem pouze, jak uvařit dva poctivé šálky. Neměla jsem větší hrnec na čaj. A chtěla jsem se co nejvíce přiblížit výsledku, kterého jsme dosáhli včera. A tak jsem se s nadšením pustila do přípravy hned několikrát, znovu a znovu. Celkem 4x pro sobě. Měla jsem hodně mlíka, který potřebovalo spotřebovat a 500ml termosku.
500ml putovalo dvě hodiny autem k indickým přátelům. Ti připravili paranthu- plněnou celozrnou placku paneerem/bramborem, kořením a koriandrem, pečenou v tandoor peci, potřenou máslem. Mňam. Tradiční indická snídaně jak vyšitá. Já na stůl přinesla mou rukou připravený čaj. Oči se indům rozzářili a obličej proměnil v úžas. Páni.
Už jen ta barva sama o sobě je zaujala. Věděla jsem, že jsem to včera dobře odkoukala. Díky bohu mám dar učit se rychle. A uplatníme-li to, co se naučíme v praxi do 24h znovu, zapříčiníme se o to, že nám to v hlavě zůstane ještě hóódně dlouho. Čaj měl věru úspěch.
Hari Ôm Tat Sat.
Lucie Meeraji
Napište do Namastaey India email na ahojindia@gmail.com, že máte zájem o to se to taky naučit. Už nákou dobu je přemlouvám ať udelají kurz taky pro veřejnost. Ale furt nic.
Mimo to maj celkem tři pobočky ve Středočeským kraji. V Berouně, na Mělníce a taky na Kladně, kde mimo jiné prodávají indický potraviny a koření. A taky vaří super v chuti autentický indický jídlo. Chcete-li je v současný době podpořit objednejte si takeaway nebo rozvoz. Více najdete na webu indické restaurace Namastaey