Věřím, že pravdivé poznání sebe sama je podmínkou k dosažení udržitelného zdraví, spokojenosti a naplněného života. 

Vím to proto, že potlačení vlastní autenticity mě kdysi stálo zdraví...


Věřím, že pravdivé poznání je podmínkou k dosažení udržitelného zdraví, spokojenosti a naplněného života. 

Vím to proto, že potlačení vlastní autenticity mě kdysi stálo zdraví

...


Fascinuje mě síla lidského potenciálu a život sám


Většinu svého života jsem zasvětila studiu různých metod, jak nastavit v těle přirozenou rovnováhu. Už jako málé dítě jsem se válela v encyklopediích o lidském těle a v TV hltala Byl jednou jeden život.

V 15ti letech jsem se začala hlubinně zajímat o řeckou a indickou filosofii, lidskou psychologii a pravidelně se účastnila seminářů osobního rozvoje. Ve škole večná outsiderka, introvertní knihomolka, která si libuje v experimentování svých poznatků na sobě a spolužácích.

V 17ti letech mě ve studiu zastavila akutní primoinfekce neznámého původu. Trpěla jsem na stěhovavé bolesti a křeče celého těla. Nemohla jsem spát ani vstát z postele. Západní medicína nebyla sto schopna najít příčinu, stanovit diagnózu či pomoci. Dle nich neexistoval žádný lék. V absolutní bezmoci, jsem se sebe ptala:„Tak a co budeš dělat teď?“

 

„Je čas převzít za sebe a své zdraví zodpovědnost!“ - Lucie Štancová

Pochopila jsem, že můj obranný systém je v háji. Googlila jsem o holistickém přístupu léčby. Zhltala desítky (ne)medicínských knih a absolvovala hned několik sebezkušenostních výcviků, kurzů a seminářů.

Pustila jsem se do intenzivního sebepoznávání. Rekonstruovala jsem to, kdo vlastně jsem. Čím více jsem se blížila k sobě a učila se zdravě žít v souladu se svou přirozeností, tím lépe jsem se cítila až mé potíže zcela vymizely. Zázrak? Né tak docela...

V roce 2012 jsem se oddala celostní terapeutické práci s tělem. Rukama vyprávěla léčivé příběhy bezeslov a ladila lidi na vlnu pohody. Více než 5 let jsem se učila naslouchat potřebám moderního člověka a praxí porozuměla, co nám lidem chybí a chybělo to i mě...


Lhůta platnosti mého současného života vypršela

 


Už delší dobu jsem pociťovala, že sama sebe opět ztrácím - pracovně jsem vyhořela. Ptala jsem se častěji a častěji: „Kdo jsi, a co od života vlastně chceš?“

Den za dnem ve mě sílila nutkavá potřeba žít v Pravdě. Vřítila se do mýho života a nechtěla čekat na žádný AŽ budu kariérně na vrcholu. Chtěla abych udělala tlustou čáru a obrátila list „teď“! 

Přátelé mi říkali:„Vždyť ty ses dočista zbláznila!“ a taky že jo, pověsila jsem terapeutickou činnost na hřebík, sbalila si svejch pár švestek do několika krabic od banánů, zbytek věcí věnovala na charitu a vrátila se zpět k přírodě -k 'jednoduchému' životu na vesnici...

„Dej si závazek a pro změnu pečuj o sebe, o své tělo a duši“

Přihlásila jsem se na Pražskou vysokou školu psychosociálních studií, abych se naučila rozumět, pojmenovávat a komunikovat ven ty pochody v těle, jež ke mě promlouvaly.

Vzdělání v psychoterapii dávalo mým dosavadním znalostem o těle nový rozměr a bylo mi rovněž silnou oporou v období mé psychospirituální krize kterou jsem procházela, chutnou potravou, jež sytila moji duši...

Tou dobou jsem dobrovolně působila v projektu Bylinková Terapie. Uplatňovala jsem zde své přirozené schopnosti: naslouchat, porozumět, jít k jádru problému a navrhovat autentická řešení v souladu s klientem a na míru potřebám zákazníka. Zrodila se tu má (s) nová profese - Ideamaker.

S projektem jsem se naprosto sžila. Navíc jsem se naučila rozumět rytmu přírody, kdy a jak užívat sílu bylin v samoléčbě, výrobě bylinných elixírů pro zdraví a krásu dle tradičních receptůr staroslovanských předků...


Ptala jsem se:‚‚Co je smyslem života?‘‘

 


V té době pětadvacetiletá, opět fascinovaná východní mystikou, jsem sebrala odvahu a letěla si pro odpověď 5.386km do Rišikéše (Rishikesh, India) - přezdíváno World Capital of Yoga. V zeleném předhůří himalájském u posvátné řeky Ganga jsem strávila 28 dní. Učila jsem se tu starodávné vědě o Životě, o Jednotě v Dualitě i Ajurvédě u indických Mistrů.

Probouzela se z transu digitálního světa do vědomí skrze disciplínu, denní praktikum technik za účelem dosažení rovnováhy a harmonizace ve všech aspektech Bytí: fyzickém, vitálním, emocionálním, psychickém i spirituálním.

Od té doby rozděluji svůj život na období: před a po józe...

„Místo abyste citovali Buddhu, buďte Buddhou, buďte „probuzeným člověkem‘‘, což slovo buddha znamená.“  - Eckhart Tolle

Dalo by se říct, že čím víc jsem se vnitřně blížila něčemu jako je ticho a ticho se stávalo mou přirozenou součástí, tím více jsem se dostávala do stavu, který bych klidně mohla nazvat probuzenost.

Terminologie C.G.Junga, se mi zdá přesnější, ten říká že:,,Člověk se takzvaně stává sám sebou. Víc a víc je tím, kým vždy byl a kým vždy bude.''

 ‚‚Jóga je víc než tělesné cvičení, je to cesta, cesta sebepoznávání. Ucelený systém, metoda osobního rozvoje, věda, kterou je třeba studovat‘‘

Protože mě jóga nadchla, a já se chtěla do toho světa ponořit hloubš, čerpat přímo ze zdroje, rozuměj nasát ji, do Rišikéše jsem se vrátila - žít a spolupracovat jako Ideamaker na rozvoji jogové školy, a vlastně udělat takovej průzkum nejen o józe, ale celkově o tomto odvětví. 

Nápad super. Zní to dobrodružně, ale narazila jsem. S postupem času jsem zjištovala, že Indové ještě nejsou připraveni jít cestou new age marketingu, kterej stál na otevřeným sdílení know-ho mimo třídu. Spolupráce mě tak spíš vyčerpávala, nepřinášela mi radost a tak jsme se nakonec v dobrém rozešli. Téměř ze dne na den jsem se ocitla bez práce, finační rezervy jsem skoro vyždímala a zdálo se, že budu muset Rišikéš opustit před vypršením víza. Obepsala jsem několik dalších škol s nabídkou spolupráce, ale neúspěšně. 

V tu dobu jsem pochopila, jaké místo v životě zaujímá sdílení i kritických situací a zakusila tak opravdovou štedrost, lidskost, lásku a podporu již mi poskytla Indická rodina u které jsem měla tu čest bydlet. Po měsíci úmorného vedra, kdy se nedalo nic jiného dělat než prostě přežívat do toho v úzkostech zté  situace se rodilo řešení... 

Začala jsem vidět čím dál větší v setkávání se s těma studentama/absolventama jogových škol, kterých jsem denně potkávala desítky. Stovky. Z celýho světa. A...doopravdicky si s nima povídat. Než v tom, opět spolupracovat s nějakou školou.  

Prostředí Riškéše tomu bylo otevřený. A tak jsem trávila víc a víc času po kavárnách či u řeky Gangy a naslouchala těm příběhům, leckdy až niterným voláním, který stály za tím životním rozhodnutím udělat v životě změnu - vydat se na cestu sebepoznání do Indie a absolvovat tu kurz učitele jógy.

,,Zajímala mě jejich zkušenost: se školou, s kurzem. Ptala jsem se, co jim to dalo, v čem je to posunulo a co se vlastně naučili.‘‘

No a protože jsem si tim kurzem taky prošla (a né jednou), a už tenkrát jsem vnímala, že 200-h Yoga Teacher Training Course je něčím mnohem víc než tím, že dostanu oprávnění k tomu učit jógu po celým světe, se kterým si pak můžu honit ego... došlo mi, že: ten název může být třeba pro někoho zavádějící,  

sebepoznanim ke zdravi joga a osobni rozvoj komunita fb

že kurz učitele jógy není jen pro ty co maj v plánu učit, že je to vlastně sebezkušenostní výcvik, výcvik v tom Jak bejt sám sebou v souladu, v souladu i s druhýma, že jóga podle Patandžaliho je uceleným systémem, mýma očima dokonalý nástroj osobního růstu, dostupnej úplně každýmu, a to mě nadchlo.

Nadchlo mě to tak moc, že jsem dostala chuť se o tom bavit víc. Sdílet své poznání s dalšíma lidma, šířit ho dál různými formami, ať už skrze blog, přednášky, sociální sítě, komunitu na FB či podcast.

Téma sebepoznání je pro mě hluboký, docela intimní a proto, že mi tady v Česku po návratu z Indie chyběla komunita lidí, taková která jeden druhého člověka přijímá takového jaký je a vzájemně se podporuje, pracuje na stejném cíli, tak jak jsem to zažila v Rišikéši, přenesla jsem to do onlinu a založila podpůrnou skupinu Sebepoznáním ke zdraví a spokojenosti |Jóga & osobní rozvoj, kde především inspiruji svou vlastní cestou z různých úhlu pohledu, především psychoterapeutického a vědeckého.

O pár měsíců na to se zrodil další navazující projekt - podcast MEERA, který osvětluje, co to jóga a kurz jógy doopravdy je a skrze příběhy druhých i mé vlastní, posluchače noří do zážitku práve s kurzem učitele jógy v Indii a zároveň edukuje, jak na to.

Zprostředkovává osvědčené informace nejen od studentů, ale také od učitelů, provozovatelů a zakladatelů jogových škol v Indii i ČR. Dá vám vše potřebné k tomu, aby jste si udělali vlastní obrázek a názor na to,  jestli je jóga cesta, kterou se chcete vydat.

Vizí je ty z vás, který se pro cestu jógy rozhodnou, inspirovat a podpořit. Podpořit ve studiu jógy na rodný hroudě i přímo u zdroje - v Indii.  Podpořit v tom, abyste si i vy splnili ten sen, kterej mnoho z vás o Indii má a do Rišikéše se odvážili vyjet na vlastní pěst a překonali ten ochromující strach, který vám v tom brání.  

V tom, abyste si věnovali čas a absolutně se do sebe ponořili. Naučíli se užívat své tělo a rozumět jazyku kterým ta duše skrz to tělo k vám promlouvá. Podpořit v tom, abyste nikdy, nikdy v sobě nepřestali objevovat tu mystickou záhadu jménem Život, nikdy nepřestali experimentovat. 

Cílem projektu Návod k pouŽITÍ je zazežhnout plamen (tapas), probouzet touhu po sebe-poznání (swadhyaya) a duševním rozvoji. Obnovit morální a etické hodnoty (yama & nyama), zdravý přirozený vztah Člověka k sobě, druhým lidem, ke Světu, Přírodě, Vesmíru a obnovit péči o tělo a duši.

Jsem přesvědčená, že právě ono BYTÍ, bytí SAMA SEBOU v čase TEĎ A na místě TADY je klíčem ke zdraví i lékem na věčnou nespokojenost. Je dostupné každému i tobě a nestojí téměř nic - pouze tvou pozornost a čas...

Hledáte v současné době ověřený zdroj inspirace i akční kroky na cestě vnitřní transformace? Opravdu chcete změnit svůj dosavadní životní styl? Připojte se ještě DNES ke komunitě stejně naladěných lidí, je to ZDARMA.